Můj reálný sen
Sen? Či realita, ptám se sama sebe
zachvíli srdce mi bušit zdivoka bude
až ho uvidím
a on mě obejme a pevně k sobě přitiskne.
Skoro měsíc jsem čekala na tuto chvíli
kdy spatříme se tváří v tvář
vidím, má v sobě něco, co nikdo nemá
a omývá mě z jeho očí zvláštní zář
Slova nahrazují něžné pohledy do očí
když uvidím jeho úsměv nádherný, celý svět se se mnou zatočí
a je mi jedno, že je tu zde kopa lidí
která se na nás zvědavě otáčí.
Vím, že jeho miluji
a on mne,
navždy srdce moje bude tvé
a naše láska, ta nikdy nezahyne.

Báseň je to pěkná, opravdu, ale na to, že je o lásce mi připadá, že z toho žádný cit nevystupuje, nevyzařuje...Jak říkám, kolem a dokola je krásná, ale když si čtu básně o lásce, chci, aby z toho ta láska byla cítit.
Ber to prosím jako konstruktivní kritiku 