Malé povzbuzení a zamyšlení... Pro více článku klikni na Celý článek.
Taky kolikrát přemýšlíte nad věcmi, které vám doslova dokážou vehnat slzy do očí při jakékoliv situaci? Tajy ten pocit znám. Ten pocit bezmoci, slz, smutku a vzteku zároveň... Ať už je tato událost jakákoliv, musíme si uvědomit, že i když něco nového končí, něco nového začíná.
Musíme i ty smutné věci brát pozitivně. Ano, teď si řeknete: Copak to vůbec jde? Ta holka přece nemá rozum. Jo, chápu, hodně lidí si to u mého článku řekne. Ale když se nad tím zamyslíte, je to v podstatě pravda. I když nás to bolí, nemůžeme se pořád trápit. Musíme začít odznova.
Věřte mi, vím o čem mluvím. Sama jsem teď v situaci, kdy bych nejraději brečela. Ale pak se vždycky najde někdo, kdo mi je mou podporou. Není to jen mamka, ségra, taťka,.. Jste to i Vy, čtenáři.
Protože ať je mi sebevíc do pláče, ať jsem sebevíc naštvaná, tohle je moje útočistě kam můžu psát kdykoliv bez ohledu na to, jak mi je. Protože vím, že i když je mi mizerně, vždy tu bude někdo, kdo mi pomůže.
Nebreč, protože to není řešení. Věř mi.

když mě přepadnou depresivní stavy tak jsem schopná brečet i kvůli tomu, že jsem sama.. nebo prostě kvůli každé kravině..