Kdo by se netěšil na Mikuláše, čerta a anděla? Vždyť ten kdo byl hodný, nemusí se ničeho bát, čerti ho neodnesou, říká se.
No. Teď bych se trošku chtěla zaměřit na mé dřívější obavy. Představte si (vím, že se přesně u téhle věty zasmějete) , že jsem se až do svých jedenácti let čertů bála. Žila jsem v domnění, že existuje nějaké to peklo, kam by mě mohli odnést. :D
Ve škole to bylo v pohodě, tam jsem se jaksi cítila v bezpečí. Jenže postupem času .. postupem času jsem si začala být vědoma, nebo mě to tak alespoň říkali, že pokud budu zlá po celý rok, vážně mě odnesou.
Ale naštěstí se tak nestalo (nečekaně) a nikdy mě neodnesli. Uf.. :D
Musela jsem vždycky říct básničku (hezky přednést :D ) , ale víte co bylo zajímavé? Každý rok jsem s nadílkou dostávala i uhlí, no to bylo něco. Jenže já z toho vůbec skleslá nebyla. :D
Spíš jsem si užívala nadílky.
V nadílce jsem objevila všechno možné: Oplatky, hrozny, ovoce, ořechy a další, ale toho uhlí tam vlastně taky bylo, a kolik. :D
No, snad už se čertů nebudu muset bát. :D

Takhle pomalovaná a usměvavá od ucha k uchu jsem byla myslím v třetí třídě. Jsem ta nalevo, vpravo je moje kamarádka. :-)
Báli jste se čertů vy? Těšíte se na nadílku? :D

Já se těším hlavně na nadílku
Čertíci bertíci
sním vás 