Seděla nedaleko velkého stromu. Plakala.
V dáli viděla velké světlo, které jí mělo ukazovat cestu. Ona ale stále smutnila, seděla jako hromádka neštěstí a nezmohla se na slovo. Svou lásku chtěla dát jen jednomu chlapci - jenže jeho i její rodiče zakázali, aby se stýkali.
Neznáte důvod? Dívce je třináct let a chlapci šestnáct. Oba se trápí, protože jejich láska se stala zakázanou láskou. Amy tu sedí a neví, co bude dál.
Lesy šumí a ona pláče. Pláče usedavě a nešťastně. Jakoby ji stromy utěšovaly... Své myšlenky však zahání bleskurychle pryč.
,, Pouhá hloupost. " , pronese tiše.
Toto byla jenom krátká povídka, měla vyznačovat to, že láska je bolestivá ale přitom i krásná. Ať už někdy pláčeš z jakéhokoliv důvodu, snaž se, aby se příště tvůj pláč neopakoval. Vím, že je to těžké, ale zkus to. Ty to dokážeš.
Zdroj obrázku
