Byl jsi
27. října 2015 v 6:13 | Jojo | Moje básnířské uměníKomentáře
Na blogu je...ehm...poslední článek
Po pravdě jsem se do této básně nemohla vůbec vžít a to ani po několika přečetní. Možná je to tím že takové básně nejsou zrovna mým šálkem čaje, ale slova se tam pěkně rýmovala. Trochu mi to připadalo jako by se autor této básně (což jsi ty)chtěl trochu vyzpovídat vůči svým problémům. Tím nemyslím přímo slovně, ale prostě s něčím. Musím také podotknout že je opravdu úžasné vylít své problémy do jedné básničky. Vážně zajímavé ![]()
Mě zase tak deprasivní nepřipadala a nevím proč.Asi to bude tím,že mám dneska básničkářskou náladu.Právě naopak se mi zdála i taková..no..jak to pojmout příjemná a hladila mě po hlavě.Ze začátku jsem se s ní také moc nedokázala vžít,ale když jsem ji čatla dál zalíbila se mi. ![]()

Nevím proč, ale jako obrázek k této básni se mi spíše vybavuje uvězněný člověk, který křičí do zdí
ale jak jsi říkala, každý si to přebere po svém.
Stylisticky mi to stále příliš nesedí, ale emocionálně je to jedna z tvých nejsilnějších básní. Jen tak dále!