Toto je tak, když Jojo vymýšlí něco, co se rýmuje. Je to vlastně o tom, jak krásné mohou být sny, že si kolikrát myslíme, že jsou realitou a zjistíme, že realita je horší, až nás probudí paprsky světla.
Ve snu
Z černé tmy utkaná pavučina,
mé myšlenky opřádá,
nakonec usnu
a sen býti krásný začíná.
Létám k oblakům, mávám křídly
vskutku to je nádherná představa,
ale co na tom je zajímavé?
Realita ze snu se stává..
Začínám myslet na lepší časy
však realita je jiná
krásný sen zmizí
vzbudí mě paprsky světla.

A zase básnička!
Nemyslím to nějak špatně právě naopak!jsem ráda,že vydáváš tak úžasné básně