Čas jako zpomalený se vleče,
mám před tebou státi v kleče?
Bezbranná a bezmocná
tak se cítím nešťastná.
Urážky létají od Tebe vzduchem
jsi omámen
pocity jdou vyčíst ze mě pouhým pohledem
jsi v kruhu, nespoután výsměchem.
Pomalu slza dopadá na tvář
a těžké vše zdá se být
od života nedostali jsme scénář
tak proč bychom měli utrpení zažít?
Vzpomínky, které nejdou vrátit zpět
vrací se bolestivě jako kulomet
a já o smrti přemýšlím..
Co mě asi čeká, nezvládnu to, to vím...

Hezké