close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Červenec 2015

Atmosféra každý den

11. července 2015 v 6:13 | Jojo |  Moje básnířské umění
Atmosféra každý den

S depresí každý den se setkávám
nešťastná, když spokojené páry potkávám
jenom já
slzy si utírám.

Není to tak zvláštní
jako bylo dřív
jestli chceš dát naději
nesmíš vše zapřít.

Nocí i dnem, myslím jen na Tebe
kapiček pár, které rozplynou se v mlze
a mě snad bude zase vesele
snad nebudu se dívat stroze.

Snad přeci jednou pochopíš
že ty jsi můj život
a i když budeš mít k tomu cos udělal důvod
že jenom ve snech, ve snech sníš.

Utrpení, výsměch

10. července 2015 v 6:13 | Jojo |  Moje básnířské umění
Čas jako zpomalený se vleče,
mám před tebou státi v kleče?
Bezbranná a bezmocná
tak se cítím nešťastná.

Urážky létají od Tebe vzduchem
jsi omámen
pocity jdou vyčíst ze mě pouhým pohledem
jsi v kruhu, nespoután výsměchem.

Pomalu slza dopadá na tvář
a těžké vše zdá se být
od života nedostali jsme scénář
tak proč bychom měli utrpení zažít?

Vzpomínky, které nejdou vrátit zpět
vrací se bolestivě jako kulomet
a já o smrti přemýšlím..
Co mě asi čeká, nezvládnu to, to vím...

Slzy - vzácné kapky

9. července 2015 v 6:13 | Jojo |  Moje básnířské umění
Slzy - Vzácné kapky

Slzy - vzácné kapky, přitom smutkem naplněné
já neznám žádném děvče které by bylo smutné
přitom prožívalo by to co já,
i když srdce má bolavé.

Přitom dodává si naděje,
že vše bude dobré
a přitom se tak nestane
je to strašně těžké..
Smutek a strach z neznámého
proč brečím vlastně? když vubec neznám ho
přece slzy
dosáhnou svého..

Odpouštím

8. července 2015 v 6:13 | Jojo |  Moje básnířské umění
Odpouštím
Snad jen pocity své přehlížím,
tahle láska nevykvete dobře vím
avšak moje srdce je jako posedlé
a už mu zase odpouštím.

Hory slz co stékají po mé tváři,
jsou denně k vidění
však nikdo kdo mě neutěší
v tom mém trápení.

Pomalu však spadám ke dnu
smrt je pro mě vysvobozením
nemám ale moc času..
Život je pro mě zkoušením...

Krutá vzpomínka

7. července 2015 v 6:13 | Jojo |  Moje básnířské umění
Krutá vzpomínka
Naděje, jež v ní dosud plápolala,
odhodlání které kdysi měla
vyprchalo
jen krutá vzpomínka zčernala

Přesto snášela těžké chvíle
přežívala díky své síle
pak šlo do tuhého
ona nedokázala říci NE.

Slůvko ne, strach,
jeden velký krach,
bolavý šíp,
který usadil se na polštář.

Její život právě skončil
však slzy tekly plným proudem
on jí ublížil
nikdy už to nejde vrátit zpět....

Zrada

6. července 2015 v 6:13 | Jojo |  Moje básnířské umění
Zrada
v slzách se topíš
umřeš pro to
co právě lovíš

nechtěl jsi být terčem posměšků
však můra se stala skutečností
chci zažít pravou lásku
nechci skončit v prokletí

Všechno vysvětlují tvé slzy na tvářích
voláš o pomoc
snad někdo tě zachrání...
zachrání..

Co si máš jen počít
když nikoho nemáš vedle sebe
smutek ale v očích
a zlomené srdce

tvé pocity prostě jen
vystihují řádky
přitom mít pár pocitů jistoty a vše je v háji..

Musíš jenom vstát
sebrat se, vstát a jít
z depresí, z depresí se probudit..
probudit, probudit..

Na konci láska - X.kapitola

5. července 2015 v 6:13 | Jojo |  Na konci láska
X.kapitola - Šťastný konec

Deylan s Terkou žili spolu šťastně až do smrti. Vše zvládali společně a dělali společně. Nic je nerozdělilo, ani smrt. Byla z nich láska navždy.
Terka si povzdychla. Deylan nakonec také.
Pak se oba zasmáli. Byli zamilovaní až po uši.
Nakonec vše dobře dopadlo... Usmívající se


P.S: Moje foto :)

Na konci láska - IX. kapitola

4. července 2015 v 6:13 | Jojo |  Na konci láska
Na konci láska - IX.kapitola
Očekávala odpověď. Uvědomovala si, že udělala chybu. Náhle uslyšela, jak jí odpovídá.

Deylan promluvil: " Ano, od první chvíle k Tobě něco cítím, ale už si vážně nepamatuji, co se stalo," pokračoval on, " a omlouvám se za to, jak jsem se choval. "
Tato odpověď Terku dojala, ale přece věděla, že je to i její chyba. Slíbili si, že zapomenou na minulost a začnou odznova. Cítili se lépe.
Budoucnost byla před nimi. Jejich přání se splnilo. Terka ho rozptylovala. Pořád musel myslet na své rodiče, a při těchto vzpomínkách si začal myslet, že je vše ztracené, i když se s Terkou usmířili. Přitom ho svíral z lásky příjemný pocit. Pocit opětované lásky.
A pevně doufal, že ho bude provázet celý život. ♥ Pevně doufal a oba byli plni očekávání. Pomalu si k sobě nacházeli cestu. Oba byli šťastní a vše se zas obracelo k lepšímu. Začali si opět důvěřovat, navštěvovali se, začali spolu chodit a vše bylo jak má být.

P.S: Moje vlastní foto :)

Otázky srdce

3. července 2015 v 6:13 | Jojo |  Moje básnířské umění
OTÁZKY SRDCE
Srdcervoucí otázky srdce,
však ti dva nestřetnou se nikdy více budoucnost vskutku jiná.

Loučí se a bolí je srdce
že neodolali síle od sebe
odloučit se je těžká tato chvíle.
Když byla jsem Tebou milována,

měla jsem vše, to co jsem měla mít, divoká a přitom nespoutaná jen tvou jsem vždy chtěla být.
Snad se zase někdy setkáme po těch letech
a zase spolu budeme dívat se na sebe ve šťastných pohledech.

Na konci láska - VIII. kapitola

2. července 2015 v 6:13 | Jojo |  Na konci láska
Ráno. Nový den. Doufala v lepší zítřky. Dnes šla poprvé za Deylanem do nemocnice. On se probudil... A ona se stále obávala, že jí neodpustí. Přesto však v naději doufala.
Po cestě do nemocnice ji napadaly různé myšlenky. Srdce jí bušilo a ona přesto kráčela dál, víra ji povzbuzovala. Avšak jaký bude konec, nikdo neví.
Těšila se na Deylana a přesto se obávala, že už to nebude jako dříve... Při téhle myšlence se jí draly do očí slzy. Co bude dál?

O 10 minut později..

Zaklepala a vstoupila do dveří. Když otevřela dveře, zářila štěstím.

"Deylane! ", vykřikla a div radostí nevyskočila.
Deylan však nepromluvil.
" Deylane, halo.. ", ozývalo se ještě stále s nadějí. Nic.. Tereza rázem pochopila. Přestal schopnost mluvit..

" Neee!! " ozývalo se beznadějně..
Do očí se jí draly slzy a nevěděla co má dělat.

Najednou se něco ozvalo.. Hlas... Ale.. Co to bylo?

" Terko, jsi to ty? ", najednou promluvil Deylan.
" Ano.. " , ozvalo se z úst Terky.
" Co se stalo, že jsem v nemocnici? " , ptal se dál on.
" Zkolaboval jsi.. " , řekla Terka smutně..

Terka znovu promluvila: " Víš, Deylane, hrozně moc se Ti chci omluvit, že jsem nebyla s Tebou, ale s tím klukem. Vím, že tě to vzalo. Ty ke mně něco cítíš? ", vyzvídala Terka.

Deylan jí odpověděl: " Od první chvíle, co jsem Tě poznal, jsem se do Tebe zamiloval. "