Červenec 2015

Píseň týdne - Badam - Lylloo & Lorinda

31. července 2015 v 6:13 | Jojo |  Píseň týdne
Jsem tu zase s písní týdne a tentokrát to bude píseň

Badam - Lylloo & Lorinda (OFFICIAL VIDEO)



Určitě si ji poslechněte! :-)
Mějte se krásně, skládejte básně a ahoj!
Jojo

Outfit :33

30. července 2015 v 10:24 | Jojo
Další outfit, tak doufám , že se vám bude líbit :))


Dfdf



Jak se vám líbí? :-) Podělte se o své názory v komentářích :-)

Další outfit

29. července 2015 v 9:44 | Jojo |  Outfity
Nemůžu si pomoct, ale strašně mě začalo bavit dělat outfity. Takže tady máte několik dalších outfitů. :-)




Další outfit




A další outfit, přímo stvořený na léto. :-)





Outfit III.


Jak se vám outfity líbily? :) Určitě pište do komentářů :)

Nešťastný osud - II. kapitola

28. července 2015 v 8:59 | Jojo |  Nešťastný osud
II. kapitola - Do školy

Druhý den jsem se opět probudila s pocitem, že musím do té podle mě ,,otravné" školy. Matka doma nebyla. Asi trávila čas v hospodě. Toto bylo na denním pořádku, takže jsem se vůbec nedivila, ale posmutněla jsem. Ať se mě chtělo, nebo ne, musela jsem do školy. Radši bych ještě spala v posteli, ale nedalo se nic dělat.
Vše jsem si musela chystat a dělat sama. Svačiny na příští dny. Vařit jsem si taky musela sama a uklízet taky. Matka se topila jen v alkoholu a já to musela uklízet. Vyčerpávalo mě to. Nemohla jsem se matce svěřit s tím, s čím se mohou svěřit ostatní holky. Jejich matky je vyslechnou, mě však matka nevyslechne, táta je bůhvíkde a já tu brečím. Za pět minut jsem vyrazila do školy, i když ne s nejlepší náladou.
Možná vám přijde, že si moc stěžuju... Ale jediný na co se můžu vypsat je deníček, nebo nějaký papír.
Dorazila jsem do školy tak tak, ale stihla jsem první hodinu. Holky se na mě koukaly, jako bych spadla z Marsu, ale já se snažila je ignorovat.
Pořád si ze mě utahovaly. Mě to sice vadilo, ale nemohla jsem jim udělat takovou radost, že se před nimi rozbrečím. Soustředila jsem se jen na učení, ale nešlo to. Špatné myšlenky z domu mi uvízly, a nechtěly přestat hryzat do svědomí. Nemohla jsem se soustředit, nemohla jsem dělat nic, a to mě nejvíc štvalo.
Doufala jsem v lepší dny, že se vše vyjasní (snad). Sama jsem se ale divila, že tohle všechno ještě snesu.
,, Musím vydržet a zatnout zuby, být silná " , řekla jsem si pro sebe a začala se alespoň trochu snažit. O další přestávce jsem se aspoň trochu podívala do češtiny. Když učitelka zkoušela, vybrala zrovna mě! Sevřelo se mi srdce ale zároveň jsem měla čisté svědomí. Podívala jsem se na celou třídu. A učitelka mě začala zkoušet.
A hle! Ze zkoušení jsem dostala celkem dobrou známku. ,,Dvojku, jupí", řekla jsem si tiše pro sebe a odešla do lavice. Ostatní holky se na mě pošklebovaly, ale to mě v tuto chvíli vůbec nezajímalo. Hlavní je, že jsem dostala ze zkoušení dvojku. Sama jsem se tomu divila.
,, Uff ", oddechla jsem si. ,, Alespoň že jsem se na to před hodinou podívala " a konečně mi byl vidět úsměv na tváři. Ač mi zůstal jen na pár hodin, byla jsem zavalená aspoň troškou vln štěstí.
Ještě několik zvonění a bylo po vyučování. Kráčela jsem si cestou domů. Naproti mě se najednou ocitly holky z party. Jak mě uviděly, zvolaly: ,, Óó, Eimi si nese ze školy poprvé dobrou známku! " Jejich pošklebky mě čím dál víc vadily. Ale kupodivu jsem kolem nich prošla jako by tu nebyly a šlapala jsem dále. Při cestě domů jsem najednou uviděla mou jedinou podporu... Tobyho, tak se můj kluk jmenoval. Rozzářila jsem se štěstím.
,,Toby! ", vykřikla jsem a padla mu okolo krku. V tu chvíli jsem se cítila jako bohyně.

Nešťastný osud - I.kapitola

27. července 2015 v 9:12 | Jojo |  Nešťastný osud
1. kapitola - Sama, ale přitom sama nejsem

Nikdo mi nerozuměl. Nikdo mě nechápal. Byla jsem úplně sama. Měla jsem jen jeho, to nejcennější co mám. Nikdy mě nezklamal, nepodvedl (alespoň o tom nevím). Ale tohle by mi neudělal. Je to nejkrásnější kluk na světě. Má mě rád takovou, jaká jsem. Takového kluka přeji každé holce..

A proč mám jen jeho, jedinou oporu, která mi zbyla? Kamarádi, co si hráli na kamarády, se ode mne odvrátili, později jsem pochopila proč. Zůstala jsem jen s jeho podporou. On jediný se na mě nikdy nevykašlal.

Začalo to hrozným způsobem. Když mi bylo dvanáct let, s mamkou jsme se pořád hádaly. Rodiče byli rozvedení a já se tenkrát cítila jako hromádka neštěstí a cítila jsem se tak pořád. Jen on mi vždy dokázal zvednout náladu a ukázat mi směr, kterým mám jít.

Začalo to ve třinácti. Jednoho dne matka hádky neustála a začala mě týrat. Psychicky, nadávkami a urážkami, později i psychicky. A to teprve začalo peklo.

Když jsem neměla po boku něj, vždy mi nezbylo nic jiného, než se vybrečet a vyvztekat do polštáře. Nevím, co se najednou v matce vzbouřilo... můj smutek a týrání matky se projevilo nejprve zhoršením ve škole, denně uplakanou tváří a i modřinami.

Když se mě někdo zeptal, co se mi stalo, odpovídala jsem vyhýbavě: ,,Spadla jsem na kole ", nebo ",,Běhala jsem a spadla ". Moje okolí to sice udivovalo, že tak stručně a vyhýbavě odpovídám, ale budiž. Žili si dál svůj život.

Ale přece ...
Šli jsme s mým klukem po dlouhé době ven, ten si toho, že se mnou není něco v pořádku ale taky všiml. Já mu vyhýbavě odpovídala jako všem ostatním lidem. Věděl, že se mnou není něco v pořádku. Ale nevěděl co. Ptal se mě: " Co se děje?" Já mu nechtěla říct pravdu, byla jsem nucena mlčet. Bála jsem se, že matka by pak zuřila ještě víc.
Čeho do dnes lituji je to, že jsem se mu nesvěřila dříve. Spadl by mi balvan ze srdce. Ale na druhou stranu.. nechtěla jsem ho tím zatěžovat. Když jsem byla s ním, měla jsem po celou dobu úsměv na tváři. Jen on mě dělal šťastnou.

Jakmile jsem přišla domů, místo úsměvu jsem měla mráz na rtech. Matka na mě řvala a zase mě bila bez důvodu. Je závislá na pití od té doby, co se rozvedli s mým tátou. Někdy jí i lituju, ale proč si výbíjí vztek a zlost na mně? Už zase jsem musela zadržovat slzy, abych se nerozbrečela.
Mým snem bylo mít normální rodinu, tu, která by mě měla ráda. Jinak by mi asi opravdu nic ke štěstí nescházelo.

S mámou to bylo čím dál horší. Každý den jsem ji viděla opilou. Chtěla jsem jí pomoct, i přesto, co mi dělá, ale nevěděla jsem jak. Den co den jsem brečela do polštáře s mou prosbou, ať vše zase funguje. ,,Kéž by stačilo mávnout kouzelnou hůlkou a vše by bylo zase v pohodě" , řekla jsem si. A jak jsem tak na vše, co se kolem mne děje myslela, usnula jsem.

Nejkrásnější ze všeho by bylo žít ve snech, které se mi zřídka ale přece jen někdy zdají. Psychicky jsem na tom byla špatně a potřebovala jsem dalšího člověka, který by měl rád. Asi jsem náročná, ale já potřebuju lásku. Lásku od rodičů, kterou jsem nedostávala. Bylo mi smutno, ale co jsem mohla dělat. Jakýkoliv pokus o normální řeč zase skončil jen řvaním a hádkami ...

Outfit - spíše letní

26. července 2015 v 6:13 | Jojo |  Outfity
Ahojky, tak jsem tu s prvním outfitem. :-D
Doufám že se vám bude líbit, není to ale žádná sláva. :-D Posuďte sami. :)






Letní outfit

Facebook - častý likvidační prostředek vztahů a žrout času

25. července 2015 v 6:13 | Jojo |  Svěřuji se neznámé tváři
Ahojky,
dneska naše téma článku zní Facebook - častý likvidační prostředek našich vztahů a žrout času.

> BEZ FACEBOOKU PODLE OKOLÍ NEJSI DOST COOL <
Kdo by dnes neměl Facebook - kdo ho nemá, podle okolí není dost cool. Takže ho má v dnešní době hodně lidí. Dřív počítače ani neexistovaly, děti si hrály na pískovištích. Dnes je jiná doba. Každý je spíše na internetu než venku a hrají tam ty svoje hry jako například Minecraft apod.

Troufnu si říci, že doba bez počítačů a mobilů byla lepší. Nyní je každý na mobilu či notebooku denodenně.
Fascinuje mě, když projdu kolem cca sedmiletého dítěte, co má 2x větší mobil než já a ještě k tomu dotykový.

Já mám tlačítkový a vůbec mi to nevadí (je mi třináct let). Ale zpátky k tématu.

> ŽROUTI ČASU <
Žrout času je nejen Facebook, ale i ostatní sociální sítě jako Twitter, ICQ, Lidé.cz a je jich ještě mnohem více. Žrout času je i mobil s internetem a hrami.

> LIKVIDAČNÍ PROSTŘEDKY K ROZVRÁCENÍ VAŠICH VZTAHŮ <
Jak už je v nadpisu napsáno - Facebook nebo jakákoliv jiná sociální komunikační síť je likvidačním prostředkem našich vztahů. (Nejčastěji s přítelem).
Začne to takhle: Dívka dá svému příteli heslo na jakoukoli socíální síť, kde komunikuje s ostatními. Přítel se podívá na zprávy a hle - už se mu něco nelíbí, co si dívka třeba s jiným klukem psala. A už je důvod na hádku, někdy to BOHUŽEL skončí i rozchodem.
Dívka má nešťastné srdce a pak hledejte toho, kdo za to může. Dívka, nebo chlapec?
Proto je lepší radši místo psaní s jinými vyrazit se svým klukem (nebo kamarády) ven. Na internetu může být každý, ale přiměřeně, protože všeho moc škodí.

Doufám že se vám článek líbil. :-) Jaké s Facebookem máte zkušenosti? Pište do komentářů. :-)

Hudba nás naplňuje a my ji potřebujeme.

24. července 2015 v 6:13 | Jojo |  Svěřuji se neznámé tváři

Hudba je na každém kroku. Hudba je jako jediná pořád s námi. Můžeme ji poslouchat pořád a nikdy nás neomrzí. Díky ní přestaneš myslet na to, co Tě trápí. Nezklame Tě. Je na každém kroku s tebou ♥. Uklidňuje. Díky ní máme lepší život. Hudba je jako droga. ♥

Provází nás životem. ♥ Její tóny nám dávají mnohem lepší náladu a chuť do života. Bez hudby by nebyl život ♥

" Hudba je život a život je hudba. "

Proto si jí važme! ♥ Kolik krásných písniček je na světě jen díky hudbě. Text bez hudby je jako člověk bez života. Tím ale nemyslím básně. Ať už budeme mít zlomené srdce, nebo budeme naštvaní, v těch nejtěžších i nejlepších chvílích je hudba vždy s námi. ♥

Zdroj obrázku: Google

Vyřazovačky - Zmrzlina

23. července 2015 v 6:13 | Jojo |  Vyřazovačky
Ahoj,
vítej u první vyřazovačky tohoto blogu! :-) Jedná se o to, že sem dám vždy pět obrázků na dané téma v nadpise a očísluju je a vy napíšete do komentářů, které chcete, aby vypadlo. O tom, jaká fotka vypadne, můžete hlasovat také v anketě. :-)
1.
Výsledek obrázku pro zmrzliny

2.


3.


4.

5.
Zdroj obrázků : Google

Tak která zmrzlina vypadne? Hlasovat můžete v anketě nebo dané číslo které vypadne napsat do komentářů. :)

Další focení

22. července 2015 v 6:13 | Jojo |  (Ne) fotografka
Tyto fotky jsou chráněné, takže prosím když budeš chtít fotky publikovat, napiš mi na email spangebobo@seznam.cz a nějak se domluvíme :) Děkuji.


Na tuhle fotku jsem opravdu pyšná, to se mi jen tak nepodaří :) Tuším že můra? .. :)


Další fotka je nebe :)



Ta stejná můra s roztaženými křídly. :)




Můj stín :)



Motýlek :)



Motýl na květině :)