Utrpení z lásky - závislost na drogách
Bylo to dávno,
co prožila jsem zklamání
z lásky pouhé utrpení
a mezi řádky, co by se stalo, kdyby to se mnou seklo?
Z pouhého zklamání a násilí
začala jsem si vybíjet vztek a pít
přestat s tím
bylo zvadlou nadějí.
Omámená , že mám křídla
která letí nešťastně
ale přece se nevědomě propadá
do hloubi Země.
Nedokázala jsem překonat své touhy,
místo toho mi nabídli drogy
a já spadla na samé dno jak zastřelení ptáci
zvednout svá křídla a letět dál, to však nebylo v mé moci.
Já jsem se však nechala zlákat
mít vidiny a ostatním to taky ukazovat
nakonec to se mnou skončilo špatně
já začala si namlouvat
že mám křídla, dala jsem jim volný průchod
však to byl ten pravý důvod
proč to se mnou takhle skončilo
kdybych poslechla lidi kolem, nikdy by se mi toto nestalo...
K této básni mě vlastně inspirovala naše třídní, když jsme se bavili o závislosti na drogách, tak mě napadlo, že bych na to mohla složit básničku.
Líbí se vám má báseň? Jaký názor máte na drogy?

Je to krásné, vlastně to popisuješ docela věrně. Já lidem na drogách vlastně rozumím, zdá se jim to jako jediné východisko, nebo chtějí prostě létat, ale uvědomuji si, jak je to špatné, a nikdy bych toho nechtěla být součástí.
Jen rýmy občas pokulhávají, ale věřím, že to dopiluješ.