Slib s platností NIKDY
Tolikrát,
říkals a lhals mi, že mě máš rád
napořád
chtěla jsem ti svou lásku dát.
Byla jsem až po ní,
která tě tak lákala,
přece uvěřila jsem lži
do srdce se zabodla...
Už nevrátím nikdy zpět čas,
i kdybych si to milionkrát přála,
měla jsem tě ráda
teď mě necháváš v pasti napospas
Bez tebe to nejsem já
proplakané dny i noci,
každý v to doufá,
že se to spraví.
Dělá si falešné naděje,
přece je mu to k ničemu
člověka to zasahuje
do bolestných míst, kde vstřebává ránu
zapomenout... na to všechno co se událo
to co mně potěšilo, teď mě to ranilo
vytvářím si svůj uzavřený svět
jako bys na mě posílal jed...
Bolestné rány nepřebolí,
i když se snažím doufat, věřit
jenom čas to možná spraví
možná zas jednou budu se smát a žít...

Je to opět krásná báseň, líbí se mi ta naděje na konci. Sice mám pocit, že něco takového jsem již od tebe četla, ale stejně se mi to líbí...