
Jiskřící zlomená naděje
Naděje z nebe jako by byla poslední co čeká mě,
přitom mám zlomené srdce
dívám se na tebe a v očích tvých lesk je
zatím co bouřka začne.
Přitom topím se v tvých očích,
hlubokých jak tůň
prosím jen stůj
hraje roli tvůj ironický smích.
Vysmíváš se, že Tě nemohu mít
však já už se s tím smiřuji
proč mi chceš všelijak ublížit?
A slova tvá v paměti se mě přehrávají...
Nešťastný osud, který zasáhl mě ránou bodavou
všichni mě vidí
zdáš se zlý povahou
však do pasti se chytím.
Chýlí se ke konci
této nešťastné lásky
budu ti nosit vzkazy
potají v srdci...

Smutná báseň...:(
Povedla se ti :)
Máš talent, jen tak dál :)