DEFINITIVNÍ KONEC
Čas nejde zastavit,
přesto snažíme se být silní,
slzy obklíčit
držíme je v sobě, jako bojovníci.
Ať budu doufat na zázraky
nikdy už se nestane
po nebi plují bezstarostné mraky
jen mě je opět do pláče.
Děsivá zpráva všechny zastihla
i když od ní chtěli utéct
dopadla jim na srce těžká rána
už nikdy víc tu nebude.
Chci jít do nebes, mezi něj,
milovaného člověka,
jen na něho nezapomeň
v srdci žíti bude dál.
Ač nebudu ho vidět,
třeba jednou uvidím náznak toho, že už se netrápí
tak potom se nebudu v slzách utápět
a bolest snad odezní.


Nádherná báseň, hodně smutná. Ne vždy ti sedí rytmus, a některé rýmy jsou také kostrbaté, ale líbí se mi ta myšlenka.
Mimochodem, ten obrázek je také moc dojemný.