STUDNA DEPRESE
Deprese ... čím dál tím víc narůstají,
obavy, které předcházejí,
skutečným činům
které potom bolí.
Nechápeš co se děje,
předcházím bolesti a bez naděje...
nedám průchod
lásce, která neuvadne..
Předtucha že se něco má stát,
děsí mě, bude pronásledovat
po nocích
a ubližovat.
Prostě přichází zas strach z noci
obavy mám, že jsem na konci...
na konci štěstí
až budu klidná, budu dýchat moci.
Sám Bůh ale stvořil lásku
Proč ale, pro bolest náznaku?
Odbytí a nespoutaní,
cítíme se, když nejsme milováni.
Cítím chlad a nikde zázemí
z pasti zapomnění
strach provází
ovšem odtud cesty není.
,, Dýchej a žij ", to se mi řekne,
každý kdo mě uvidí, prý se lekne
je to kvůli mé kráse
a špatně to dopadne


Páni, já žasnu. Stále se zlepšuješ, a toto je sepsáno tak, že nad tím prostě musím chtě nechtě přemýšlet. Krásná, ale smutná... nádherná báseň, s nádhernou myšlenkou, i když na rytmu by ještě bylo co zlepšovat...