Nic prý neumí,
špatná je
ničemu nerozumí
hloupost rozsévá kolem sebe.
Trápí se
nedává to najevo
přitom dusí se
plány překopává podle svého.
Prý podle ostatních bývá nemožná,
na tělocvik, matematiku
bývá prostě přitom nesvá
nemá čas na lásku.
Všichni ji pomlouvají, dívka už nemůže,
z učitelů, že školy
a dá se smutně do pláče
však toto nikdo z rodičů netuší, snad se to doví.
Smutná dívka bývá den co den,
chovali by se k ní hezky, to je jenom sen,
a tak dívka zklamaná,
zklamanou zůstává...

Je to hrozně smutná, ale bohužel pravdivá báseň. Vážně, lepšíš se, už sis našla svůj styl. Jen tak dále!