Z citů láska

8. dubna 2015 v 18:48 | Jojo |  Moje básnířské umění
Z citů láska

Když prošla jsem kolem něj
měla jsem strach.


Že prozradím se
v tu chvíli bych si přála létat jako pták.


Pták v povětří,
krouží si a čeká


jenže obyčejný člověk
se den co den leká


poznal mě, snad si myslí, že je to někdo jiný
nebudeme předstírat si city


nevím jestli tohle je prokletí
abych prožila si další zklamání


vrchol má být
že zastavíš mě


nedívajíc se na lid
vše polibkem shrneš.


srdce mi buší,
divže slyšet to není


emoce jsou na místě
nejsou k zastavení


v teplém objetí
začíná mi být dobře


už nejsem ve vězení
ve studené zimě.


Začínají mi vlasy vlát
a všichni kolem


zírají na nás jak na exponát
jednou jsme nahoře, jednou dole


já však vážím si toho co je teď
city mé hlavně do urny nesmeť


nepohřbi je pod zemí
tam kde nejsou k nalezení.

Tato báseň je o setkání s mým bývalým přítelem. Chtěla jsem v ní vyjádřit svoje pocity, i když básnička končí šťastným koncem, zatím co náš vztah šťastným koncem nekončil ... :) No, nechci se tu rozepisovat, i když by mi to možná pomohlo. Prosím upřímný názor na tuto báseň, je pro mě důležitá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 8. dubna 2015 v 21:03 | Reagovat

Myslím, že ta báseň končila spíše otevřeně, než vyloženě dobře.
Mě osobně se líbí. Sice někdy pokulhává rytmus, a některé rýmy také nejsou ideální (čeká-leká), ale pevně věřím, že to ještě vypiluješ.
Mimochodem, doufám, že ti tento blog vydrží dlouho!

2 Jojo Jojo | Web | 9. dubna 2015 v 14:41 | Reagovat

Děkuji! Budu se snažit zlepšit v těch rýmech :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama