Pro dědu.. Nejlepší člověk na světě

18. dubna 2015 v 6:14 | Jojo |  Moje básnířské umění
Je mi smutno po tobě,
nebudu si však dělat iluze,
že ještě žiješ
že jsi na světě.

Víří prach tvůj
po celé planetě,
měj jsi rád rád život svůj,
a chtěl jsi být s námi stůj co stůj.

Vzpomínky jen v očích mám
dávno už nehledám
důvody proč být protivná
na dno upadám.

Ve smutku se utápím
už nikdy se nevrátíš
smutek v sobě dusím
však marná naděje, že se ještě objevíš.

Co mám dělat, když pro mě život skončil
mé štěstí vlastně zabil
osud, co mi to slíbil.

Však nemuselo to takhle dopadnout
dávno cesty zpět
já brečím vzpomínkou
co vybavím si hned.

Pochybuji, že jsi šťasten,
bez nás, jako zmámen
určitě jsi ale na nás nezapomněl
vždycky dopředu hádáme svůj úděl.

Však přesnou předpověď nikdy nevíme,
až vyprávíme,
v té minutě
co je nám nejdražší, musíme jít dále...

Pro dědu... Jen pro něj... Děda je nejlepší člověk na světě a vždy bude.. Vždy mi pomohl..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 18. dubna 2015 v 22:47 | Reagovat

Tato báseň se mi vážně líbí. Má to krásnou myšlenku, je úžasné, co pro tebe může jeden člověk znamenat.
Přesto bych si opět trochu rýpla do formy. Moc se mi nelíbí to střídání rýmů. Tržena bych se jednoho schématu. Třeba si urči, že se první verš bude rýmovat s tím druhým, třetí s čtvrtým...a neměň to po celou báseň. Zrovna tady to dosti ruší.
Ale rozhodně v básnění pokračuj!

2 flovers-king flovers-king | Web | 21. dubna 2015 v 20:18 | Reagovat

[1]: Děkuji moc :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama