Pláč
30. dubna 2015 v 17:32 | Jojo | Moje básnířské uměníKomentáře
Páni, to jsi vážně napsala ty? Když to porovnám s tvými jinými básněmi, je to zlepšení o tisíce procent. Ještě teď na to zírám s výrazem nepochopení.
Ne všechny rýmy tam úplně sedí, ale vyhovuje mi délka a myšlenka je také úžasná. Jen tak dále, protože toto je zatím to nejlepší, co jsi kdy napsala!
[3]: Karin, vážně moc děkuju :) Když to píšeš ty, tak to moc potěší, ale na Tebe v básních nemám. Děkuju ještě jednou moc! :)
Myslím, že básně nemusí být rýmované, myslím, že právě v básni nemusí být dodržována nějaká přesná pravidla, aby se líbila... Já bych řekla, že zmatená, chce něco říci, doufat, věřit, pak to zas všechno popře... nechat si ubližovat, druhým ubližovat, motá se, ale je v tom očistný pláč, pokora, slib, že už neublíží... Tak a takto jsem pochopila tvou báseň já a někdo možná úplně jinak, a to je právě na básních krásné .-)

Moc krásné