Mučení povoleno

12. dubna 2015 v 6:13 | Jojo |  Moje básnířské umění
Mučení povoleno

Copak si myslíš, že mi můžeš ubližovat?
Muka jenom prožívám.


V těch dávných časech musíš skonat,
v srdci zaryté rány mám.


V minulosti bylo vše jinak,
netrápil jsi mě.


Teď však musím vzdát se všeho,
což však velmi smutné je.


Nevím, co se najednou stalo
když vězníš mě v téhle skále.


Jestli osudu by se to líbilo,
mám na mále.


Ani světlo nejde sem
můj milý mě hledá


však říká si že se po mě slehla zem
smutek na místo usedá.


Je zvláštní, že už necítím
nic v tomto sklepení


nic co by mohlo mi
pomoci.


Šumí to tu, ozvala se rána
tak strašně jsem se v ten moment bála


že jsem kámen upustila
ten, který jsem tak dlouho vláčela.


Ten, který mě dusil celý život
odvalil se někam jinam


trápení už ze mě spadlo
jenže teď , jak se dostat k nám?


Naštěstí jsem se dostala ven
z toho vězení, kde jsem měla ruce svázané.


Slibuji Bohu, že nikam nepůjdu už
s cizím člověkem.

Toto je o kamarádovi ... který mě hodně v minulosti trápil. Tato básnička je hodně citová. Prosím upřímné a klidně i kritické názory!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elis Elis | Web | 12. dubna 2015 v 20:41 | Reagovat

Moc krásná báseň, je cítit jak to bylo těžké...

2 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 13. dubna 2015 v 7:12 | Reagovat

Hrozně se mi líbí, jak to trápení vlastně přirovnáváš k věznění. Je mi líto, že jsi tohle cítila, a snad už to nikdy nebudeš muset zažít...

3 flovers-king flovers-king | Web | 13. dubna 2015 v 19:31 | Reagovat

[1]: Děkuji vám moc oběma :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama