6 kroků - I. kapitola

10. dubna 2015 v 15:55 | Jojo |  Co se jinam nevešlo
6 kroků - I. kapitola

Trošku vám přiblížím můj život:
Mé jméno se nazývá Míša a žiju v bytě s přítelem Jirkou. Myslím si, že jsem našla toho pravého. Aspoň v to doufám. Říká mi, že mi to sluší, ale někdy se pohádáme. Pak mě to vždy mrzí... Doufám, že i jeho. I když to nedává najevo, určitě mu to bývá líto. Plánujeme i rodinu a dítě. Jirkovi by určitě nevadilo, kdybych časem měla dítě, aspoň mi to sám říkal.



Bylo by pro mě velké zklamání, kdyby jen kvůli dítěti ode mě utekl. Vždycky jsem si přála miminko. Nezáleželo mi na pohlaví, hlavně ať je zdravé. Momentálně ležím na pohovce a koukám se s přítelem na Simpsonovi :)) Máme společné zájmy, jako je například sport, oblíbené filmy a mnoho dalšího. :))

Přítel mě ale nikdy nepodporoval, to mi vadí. Nemyslete si, náš vztah není bez chyby. Taky se najdou nějaké mouchy. Když ale můj přítel má problém, a to dost velký, tak mi vadí, že to pokaždé řeší jen alkoholem.

Chtěla bych mít s Jirkem, mým přítelem, velkou rodinu. Na počtu dětí nezáleží. Přesto by mi zatím stačilo jen jedno. S dítětem to bývá krásné, ale je přiděláno na mnoho starostí. Ovšem ani to mě neodradilo od mého snu, mít dítě.

Míchala jsem polévku a přitom měla myšlenky někde jinde. Vytrhly mě z nich až přítelova slova, s příliš nepříjemným hlasem.

"Míšo, podej mi pití. "

Na příteli mě štvalo, že je líny dojít si i pro pití. S tím jsem však nic udělat nemohla. Nebo ano? Neměla jsem příliš možností. I když konečně bych chtěla změnu. Bylo by mi lépe. Ale nechtěla bych Jirku ztratit. Je jako kus mě, bez něj žít nedokážu. Všechno bych pro něj udělala, opravdu všechno. I ruku do ohně bych za něj dala, miluji ho. I když mě někdy štve, neumím si bez něj život představit, ale to už se opakuji. Jirka je pro mě celý život.

Jen mi vadí, že mě pořád nutí být s ním v posteli. Poslední dobou už to přehání. Avšak stalo se něco, co se nemělo stát. Jednoho odpoledne jsem byla sama a za chvíli jsem měla jít na gynekologickou prohlídku. Už jsem tam nebyla dlouho a tak mi na tom docela záleželo.

A tak jsem šla, pocity jsem neměla moc dobré, ale přemohla jsem se a kráčela jsem směr gynekologická prohlídka. Přítel o tom nic nevěděl. Však mu to řeknu až přijdu. Slíbila jsem mu sice, že budu doma, jenže ... měla jsem ten den smluvenou tu prohlídku a nepočítala jsem s tím. Avšak nové okolnosti mě překvapily.

Konečně na mě přišla řada.
"Další!" - ozvalo se do čekárny. Byla jsem tedy na řadě tak jsem šla. Neměla jsem moc dobré pocity. Konečně bylo po vyšetření, jenže gynekolog se netvářil moc přívětivě, "jste v 6. měsíci těhotenství."

Zděsila jsem se a byla jsem tak zaskočená, že jsem ze sebe nevydala ani jedinou hlásku. Tohle pro mě byla novina. Co na to řekne můj přítel Jirka? ptala jsem se sama sebe v duchu a přitom doufala, že tuto zprávu přijme jako budoucí taťka.

Ovšem jsem měla velké obavy. Co když ode mě odejde? Různé myšlenky se mi honily hlavou, ale rychle jsem je zaháněla. Jirka nemá určitě tak kruté srdce, aby mi řekl, ať jdu okamžitě na potrat. Bála jsem se mu to říci. Ale to Míša ještě netuší, jak to vše dopadne...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bezjmenná Bezjmenná | E-mail | Web | 11. dubna 2015 v 12:12 | Reagovat

Začíná to moc hezky!  Jen tak dál!  
Ps: těším se na další kapitolu!

2 flovers-king flovers-king | Web | 11. dubna 2015 v 19:53 | Reagovat

Děkuji moc :)

3 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 13. dubna 2015 v 7:09 | Reagovat

No, myslím, že jsem ti už řekla, co se mi na tom nelíbí. Především to, že jsi tam vlastně nechala ten začátek, i když jsem ti říkala, že je to vlastně chyba. A mimochodem, věta "Mé jméno se nazývá Míša" není úplně významově správně.
Jinak jsem ale zvědavá, jak budeš pokračovat. Není to vůbec špatné, na to, jak dlouho jsi nepsala...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama