close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Umřít

21. dubna 2019 v 22:08 | Jojo |  Moje básnířské umění
Jsem sama
Jako vypitá lahev od vodky
je to jedna velká rána
Slzy padají, rány.. které bolí

Nevím co více říct
topím se v hlubokém moři
ze kterého není cesta zpět
chci umřít... prosím

Nevím jak dlouho tu budu
prosím bože, pomoz mi
lituji už teď okamžiku
kdy jsem se narodila

Nevím co cítím
bolest, strach či smrt
nic necítím
jen bolest

Umírám
umírám
bolí to
ale krev pomalu odtékam...

A já pomalu dostávám své vysvobození ...
 

Recenze filmu Bohemian Rhapsody (aneb moje dojmy)

2. prosince 2018 v 14:38 | Jojo |  Malá zamyšlení
Určitě jste slyšeli o proslulejším filmu Bohemian Rhapsody. Byla jsem na něm před dvěma dny a ráda bych se s vámi podělila o to, jaký z něj mám dojem, jak se mi celkově líbil...
Výsledek obrázku pro bohemian rhapsody

Výdělek - ČESKÝ NÁRODNÍ PANEL

1. prosince 2018 v 11:12 | Jojo
Taky už jste marně sháněli něco, co byste dělali z domova, něco časově nenáročného, co byste mohli přizpůsobit sobě, mohli byste tuto činnost dělat flexibilně a pořád se vám nedaří na nic přijít? Mám pro vás zajímavý nápad...
Výsledek obrázku pro národní panel
 


,, Poslední výkřik" - 1.kapitola

6. ledna 2018 v 21:27 | Jojo
V mlčenlivé pozici jsem se schoulila do klubíčka a probírala svůj život krok za krokem. Co bude, jak to bude, s kým to bude a jak docílit toho, abych byla více šťastná, než nyní jsem. Abych se vám představila, jmenuju se Amy a budu vám vyprávět svůj příběh.
Tehdy mi bylo čtrnáct let. I když bych neměla řešit takové věci ještě ani zdaleka, nebyla jsem taková, jako ostatní vrstevníci v mém věku.
To, co jsem dokázala já, jiní nedokázali. Byla jsem považována za nejlepší žákyni naší třídy, nemluvila jsem sprostě a nedělala hlouposti. Byla jsem prostě jen a jen svá. Semtam jsem si prošla nějakými těmi posměšky, ale to ještě pořád nebylo nic proti tomu, co jsem měla prožít za několik okamžiků svého života.

Psalo se 14.3. 2002 a já právě seděla u svého počítače, opět zahloubaná do svých myšlenek. Přemýšlela jsem nad různými věcmi. Nedokázala jsem pochopit, proč se mi ostatní vysmívají. Myšlenky se mi honily hlavou, jedna za druhou. Nešlo nad ničím nepřemýšlet.
Byla jsem svým způsobem i trochu zoufalá. Chtěla jsem zapadat. Chtěla jsem být oblíbená. Toužila jsem po tom, abych měla taky kamarády jako ostatní lidé ze třídy. Ti ovšem čas od času (ne-li obden) vždy vyrazili buď pít a nebo kouřit cigarety. Já jsem nechtěla dělat ani jedno. Nepřipadalo mi to fajn, prostě mě to nelákalo.
Připadalo mi hloupé začít kouřit nebo pít alkohol... přišlo mi, že mi to nic nemůže dát. A to jsem se také nemýlila.
Ale časem zoufalství začalo být větší a větší - dokonce takové, že jsem chtěla zapadnout čím dál tím víc.

Bylo mi strašně, každý den chodit do školy, to pro mě bylo utrpení. Nechtěla jsem věřit tomu, že pokud člověk nezačne pít, nevezmou ho do party. Zamýšlela jsem se nad tím, jestli pro ně neexistují i jiné přednosti, než právě toto...?
Bohužel jsem nepřišla na nic jiného ..

Každý den ve škole jsem se totiž musela přetvařovat, že se nic neděje, ale v koutku duše a když jsem byla doma jsem brečela, pořád. Nevěděla jsem, co s tím. Byla bezradná.
,,Co jiného by mi mohlo pomoci?"
Říkala jsem si nahlas.
Ale marně. Nic mě nenapadlo a už jsem to pomalu vzdávala. Dny se chýlily ke konci a já pořád na nic nepřicházela, takže jsem byla každý den osamocená ve své lavici. Pomalu jsem ztrácela veškerou naději na to, že to vše zase bude dobré....

gjghj

25. prosince 2017 v 16:12
Proc jsem tak sama?
Proc odolavam?
Proc ve smutku slzy padaji
proc nevidim krasu

Proč se lesknou jako diamanty
ale nevědí
co je ještě čeká
vše, co mělo...
REF.
Jsem nemocná...
už dlouho..
Má duše přestává sloužit
Ona je zraněná

Neví, co to je
co to je láska
setkává se s bolestí
a krvácí...

Tak to bolí
ale přežiju to
ikdyž to nakonec bude špatné
a to já vím...

Dočkám se konce
má duše umírá
je zakopaná
potřebuje probuzení

Potřebuje vidět lásku
a čeká...

REF.
Jsem nemocná...
už dlouho..
Má duše přestává sloužit
Ona je zraněná

Pourquoi je suis meme?
Pourquoi je résiste?
Pourquoi grele larmes?
pourquoi je ne vois beauté?

Poslední zakrvácený pláč/ Derniére sanglant pleur

26. listopadu 2017 v 11:01 | Jojo

Derniére...
Je crains
et je craindrai
C'est méfiance

Esce-que tu dis parles?
Esce-que tu masques?
Tu es venu
et tu es partis

Je vois que est ne chance
Moitié je cours de la lutte
J'ouvre nouveau chapitre
Je suis voilá

Pour toujours
Je serai dans la lutte
dans en soi...

REF.
On argumumentes deux je
Je ne vois veux pas
Pourquoi suis-je voila?
Pourquoi maintenant?


Poslední...
Já se bojím
a budu se bát
To je nedůvěra


Co říkáš?
Co skrýváš?
Přišel jsi
a odešel jsi

Vidím, že není šance
Napůl utíkám z boje
Otevírá se nová kapitola
Jsem tu

Navždy
Budu tu v boji
v sobě samé...

Hádají se dvě já
Já nechci
Proč tu jsem
Proč teď?

Kam dál